Méně energie = méně výdajů. Tato rovnice platí vždy, bohužel jen výjimečně je závislost mezi úsporami energie a peněz lineární. Typickým příkladem je platba za elektřinu, kdy platíme stálé platby bez ohledu na spotřebovanou elektřinu.

Méně energie znamená i nižší emise i spotřebu surovin. Konkrétní přínos závisí na použitém palivu (jako nejekologičtější palivo se obvykle uvádí dřevo). Zátěž je úměrná spotřebě energie.

Tak jako si mnozí platí pojistku pro případ úrazu nebo požáru, i když doufají, že je nic takového nepostihne, je investice do nízkoenergetického domu jakousi pojistkou pro případ vysokého zdražení energií.

To znamená buď úsporu nákladů při stavbě, nebo více prostoru v domě. Při topení dřevem stačí méně práce s přípravou a dopravou paliva.

Méně provozních hodin znamená delší život kotle i dalších komponent.

To platí hlavně v případě, že se topí pevnými palivy.

Při výpadku topného systému nebo dodávky paliva nebudou následky tak závažné, jako např. u paneláků, které vyžadují prakticky nepřetržité vytápění. Případné nouzové topení vystačí s menším výkonem. Má-li být dům bezpečný i proti výpadku elektřiny, musí mít fotovoltaický systém pro napájení oběhových čerpadel, ventilátorů atd.

Dobře izolované stěny a kvalitní okna jsou teplejší. Snižuje se podíl tepla, které člověk ztrácí sáláním, což způsobuje, že lidé se v takových místnostech cítí lépe. Studený průvan od okna, ledová podlaha neexistují.

Tepelné izolace obvykle fungují i jako izolace proti hluku. Pokud jsou použita okna s trojitým zasklením, je útlum hluku vyšší. Rovněž případná zimní zahrada hlukově chrání přilehlou stěnu a okna.