Energetika.cz .:. Vše, co chcete vědět o energii, ale bojíte se zeptat...

Mapa portálu RSS Databáze firem Hestia Reklama Provozovatel

Energoblog



Plánování OZE v ČR v kontextu státní energetické koncepce a EU

Jiří BERANOVSKÝ, Jan TRUXA

23.10.2005

Anotace: příspěvek se zabývá současným stavem v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) a současné Státní energetické koncepce (SEK) s ohledem na vstup do EU, zabývá se aspekty systémového plánování s ohledem na vizi strategických cílů a volby vhodných prostředků k dosažení těchto cílů.

Pokud se muž rozhoduje o tom, zda si uklidí svůj staromládenecký příbytek, je jeho rozhodování mnohem snadnější, čeká-li dámskou návštěvu. Neboli, jak říká Don Corleone v románu Kmotr, dostal nabídku, kterou nelze odmítnout. A takovou nabídku - například v oblasti rozhodování o podpoře obnovitelných zdrojů energie - obdržel i náš stát v podobě vstupu do EU.Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou sice všeobecně považovány za východisko z globálních problémů souvisejících se změnami klimatu, avšak v roce nyní se v ČR podílejí na tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů pouze necelými 2 % a na tuzemské spotřebě elektřiny necelými 3 %. Naše republika proto nebude mít v EU jednoduchou situaci, protože se podepsáním Přístupové smlouvy k EU zavázala k dosažení 8% podílu elektřiny z OZE na tuzemské spotřebě elektřiny do roku 2010. Například ve srovnání s rokem 1990 se u nás sice snížily emise nejvýznamnějšího skleníkového plynu CO2 o více než 22 %, ale přesto byly např. v roce 2002 měrné emise CO2 na jednoho obyvatele ČR 12,6 t, zatímco v EU 8,9 t. Nízký podíl OZE je výsledkem nejen výchozí nepříznivé situace po roce 1989, ale i dosavadního selhání politiky v oblasti podpory environmentálně příznivých energetických technologií.

V úlohách manažerského rozhodování se nejprve stanoví cíle, kterých se má dosáhnout, a potom se hledají prostředky, jakými těchto cílů dosáhnout. K ohodnocení kvality tohoto procesu slouží kritéria hodnocení. Takže pokud chceme nezávislé a úsporné státní energetické hospodářství, musíme najít a vytvořit takové systémové nástroje státu, tedy daně a zákony, abychom toho dosáhli.

Překážky vyplývají především ze současného pojetí Státní energetické koncepce ČR (SEK) a s ní související legislativy, cenové politiky v oblasti paliv a energie a daňové politiky. Kromě toho je možné najít překážky ekonomické (související s financováním projektů a dostupností kapitálu), technické, informační a další.


1. Přehled obnovitelných zdrojů energie v ČR

Přestože OZE mohou v současné době konkurovat klasické energetice jen velmi málo, mají díky řadě zvládnutých technologií své opodstatnění. V podmínkách ČR lze využívat zejména sluneční energii, energii vody, větru a biomasy a energii okolního prostředí.
1.1. Energie Slunce - sluneční teplo, ohřev vody a vzduchu

Energie Slunce je v ČR využívána zejména v aktivních solárních systémech s kapalinovými plochými kolektory, které slouží především k přípravě teplé užitkové vody v rodinných domech, v zemědělství a ve službách a k ohřevu vody v bazénech. V mnohem menší míře jsou využívány i pro přitápění nebo jako zdroj pro dlouhodobou akumulaci tepla. Teplovzdušné kolektory se většinou využívají pro sušení v zemědělství a v menší míře k přitápění v budovách. Představu o možném využití solární energie v ČR si lze udělat na základě mapky globálního solárního záření dopadajícího na vodorovnou plochu 1 m2 za rok - viz obr. 1. Jde o průměrné hodnoty; pro oblasti se silně znečištěnou atmosférou je nutné počítat s poklesem globálního záření o 5 až 10 %, v ojedinělých případech až o 20 %, pro oblasti s nadmořskou výškou od 700 do 2 000 m n. m. naopak s 5% nárůstem globálního záření.

V roce 2000 byly v ČR v provozu sluneční kolektory o celkové ploše maximálně 100 000 m2. Při průměrné roční výrobě 380 kWh/m2 lze celkovou roční výrobu tepla odhadnout na 38 000 MWh, tj. 0,139 PJ. (Tento údaj vychází mj. z odborných odhadů Ing. Milana Ogouna z roku 1995, který provedl místní šetření 1342 instalací, z nichž fungovalo pouze 42 %.) V roce 2004 to však již bylo 0,4 PJ.



Obrázek 1: Průměrné roční sumy globálního záření v MJ/m2


1.2. Energie Slunce - výroba elektřiny

Fotovoltaické systémy se v ČR zatím používají jen ojediněle a jejich přínos k celkové energetické bilanci je v současnosti velmi malý. Jejich využívání je v počátcích svého možného vývoje, tedy ve fázi demonstračních projektů a zvyšování povědomí. Do konce roku 2002 byly v ČR instalovány fotovoltaické systémy s výkonem přibližně 0,2 MWp. Soukromí investoři se až na výjimky zaměřovali na malé ostrovní systémy. V posledních dvou letech bylo instalováno několik větších fotovoltaických systémů připojených k rozvodné síti, tzv. síťových fotovoltaických systémů.

Pro odhady se používá hodnota roční sumy globálního záření; průměr pro celou ČR je přibližně 1081 kWh/m2. Fotovoltaický systém s instalovaným výkonem 1 kW je schopen v podmínkách ČR dodat ročně 800 až 1000 kWh elektřiny - viz obr. 2.



Obrázek 2: Průměrné hodnoty výroby elektřiny ve fotovoltaickém zařízení o výkonu 1 kWp v jednotlivých měsících roku v podmínkách ČR (severní Moravy) při sklonu fotovoltaických panelů 60°.

1.3. Energie větru

Povětrnostní podmínky ČR umožňují ekonomicky výhodné využití větrné energie na dobrých lokalitách, které se nachází zejména v horských oblastech s nadmořskou výškou obvykle 500 m n. m. Rozvoj větrných elektráren je však ovlivňován jednak požadavky na ochranu přírody a jednak nepříznivými povětrnostními podmínkami (námrazou, bouřkami, srážkami), které silně omezují provoz elektráren v největrnějším období roku. V nižších nadmořských výškách je až na vyjímky roční průměrná rychlost větru nízká, kolem 2 až 4 m/s.

Ještě donedávna stálo na území ČR nejméně 26 větrných elektráren o výkonu vyšším než 60 kW. Mnoho z nich však bylo demontováno a řada jich byla trvale nebo dočasně odstavena. Stav v polovině roku 2005 odhaduje Tabulka 1.































Firma Typ VE Výkon [kW] Rok spuštění Lokalita Stav instalace
DWP (DK) DWT 150 150 1990 obec Hrubá Vrbka, lokalita Kuželov (Bílé Karpaty) demontována, na prodlouženém tubusu probíhá měření
Tacke Wind -Technik (SRN) TW 60/30 60 1992 Bílý Kříž, v blízkosti Lysé hory (Moravskoslezké Beskydy) demontována
Vítkovice (ČR) VE 75-1 75 1992 Boží Dar (Krušné hory) mimo provoz
Vítkovice (ČR) VE 75-1 75 1992 u silnice z Karlových Varů směrem na Cheb v blízkosti obcí Hory a Jenišov demontována
Vítkovice (ČR) VE 315-1 315 1993 Strabenice u Kroměříže demontována
Energovars (ČR) EWT 315 315 1993 Dlouhá Louka u Oseka (Krušné hory) demontována
Wind World (DK) W-2500 250 1993 Mravenečník u Loučné nad Desnou (Hrubý Jeseník) v provozu
Mostárna Vítkovice (ČR) VE 315-1,2 315 1993-1995 Mladoňov u Šumperka v provozu
WEST (I) MEDIT 320 320 1994 Nová Ves v Horách u Horního Jiřetína (Krušné hory) repasována, z neznámých důvodů mimo provoz
Vestas (DK) V 27-225 225 1994 poutní vrch Svatý Hostýn u Kroměříže v provozu
Ekov (ČR) E 400 400 1994 Boršice u Buchlovic v blízkosti Uherského Hradiště demontována
Vestas (DK) V 29-225 225 1994 obec Velká Kraš nedaleko Vidnavy (Žulovská pahorkatina) v provozu
Vestas (DK) V 39-500 6 x 500 1994 u obce Ostružná (Hrubý Jeseník) v provozu
Ekov (ČR) E 400 4 x 400 1995 Nový Hrádek v Orlických horách v omezeném provozu po kolaudaci
Energovars (ČR) EWT 315 315 1995 Mravenečník u Loučné nad Desnou (Hrubý Jeseník) v provozu
Energovars (ČR) EWT 630 630 1996 Mravenečník u Loučné nad Desnou (Hrubý Jeseník) v provozu
Energovars (ČR) EWT 315 315 2001 Boží Dar (Krušné hory), přesunuta z lokality Dlouhá Louka zkušební provoz
Führlander FL 100 100 2002 u Protivanova mezi Prostějovem a Boskovicemi nově v provozu
ENERCON (SRN) E40/6.44 2 x 600 2003 Jindřichovice pod Smrkem nově v provozu
REPOWER MD 70 1500 2003 Nová Ves v Horách u Horního Jiřetína (Krušné hory) nově v provozu
DeWind DeWind 4 - 46 3 x 600 2004 Krušné hory katastr obce Loučná (pod Klínovcem) nově v provozu
Tacke (SRN) 500 kW použité typy 5 x 500 2005 Lysý vrch, Václavice, Frýdlantský výběžek nově v provozu
REPOWER MD 70 1500 2005 Nová Ves v Horách u Horního Jiřetína (Krušné hory) nově v provozu
Nespecifikováno použité typy 2x100 2005 Potštát, Morava nově v provozu
ENERCON (SRN) E40/6.44 2x1500 2005 Petrovice, Jizerské hory Bude realizováno


Tabulka 1: Přehled větrných elektráren o výkonu nad 60 kW postavených v ČR. Zdroj: EkoWATT a ÚFA AV ČR, 2005.
Výše uvedený poměrně úspěšný vývoj je však dílem několika posledních let. Příčinou neutěšené situace, která panovala na poli větrné energetiky začátkem nového tisíciletí, kdy původní instalovaný výkon klesl na téměř polovinu, byla špatná příprava projektů. Instalovaný výkon českých větrných elektráren činil v roce 2004 celkem 9 879 kW. Maximální celkový objem výroby ve všech provozovaných větrných elektrárnách lze nyní při střízlivém odhadu ročního využití 15 % (asi 1314 h/rok) odhadnout na 12 981 MWh za rok.


1.4. Energie biomasy

V přírodních podmínkách ČR lze využívat biomasu



  • odpadní, tj. rostlinné odpady, lesní odpady, organické odpady z průmyslové výroby, odpady ze živočišné výroby a komunální organické odpady,
  • záměrně produkovanou k energetickým účelům, tj. energetické plodiny, fytomasu.

V ČR se biomasa nejčastěji spaluje, zejména lokálně, v individuálních kotlích. Z údajů v Tabulka 2 je patrná ekonomická výhodnost spalování dřeva. Rozšířené je také využívání kotlů o výkonu nad 100 kW pro průmyslové aplikace nebo pro systémy centrálního zásobování teplem, viz Tabulka 3.



















Druh paliva Roční náklady
palivové dřevo 6 370 Kč
tepelné čerpadlo při využití sazby D(C) 55 9 206 Kč
hnědé uhlí 11 288 Kč
černé uhlí 12 928 Kč
dřevěné pelety 15 501 Kč
koks 17 991 Kč
tepelné čerpadlo 18 738 Kč
zemní plyn 18 852 Kč
dřevěné brikety 20 000 Kč
dřevěné štěpky 21 000 Kč
elektřina – akumulace 26 769 Kč
lehký topný olej 27 689 Kč
elektřina – přímotop 31 172 Kč
propan 37 976 Kč

Tabulka 2: Porovnání ročních provozních nákladů na vytápění rodinného domku se spotřebou tepla 75 GJ při použití různých druhů paliv (v cenách roku 2003)



























Lokalita Instalovaný výkon Rok uvedení do provoz
Rybniště (okres Děčín) 1 (0,6 + 0,4) MW ve výstavbě
Zruč nad Sázavou (okres Kutná Hora)* 4,4 MW ve výstavbě
Nový Bor (okres Česká Lípa) 2,2 MW ve výstavbě
Zlaté Hory (okres Jeseník) 5 (2 x 2,5) MW ve výstavbě
Žlutice (okres Karlovy Vary) 7,9 (3 x 1,8 + 2,5) MW 2002
Roštín (okres Kroměříž) 8 (2 x 4) MW 2002
Třebívlice (okres Litoměřice)* 0,38 (0,3 + 0,08) 2001/2002
Jindřichovice pod Smrkem (okres Liberec)** 0,35 (0,20 + 0,15) MW 2001/2002
Bouzov (okres Olomouc) 2,4 (1,8 + 0,6) MW 2001
Moravany u Kyjova (okres Hodonín) 0,35 MW 2001
Třebíč 3 MW 2001
Bystřice nad Pernštejnem (okres Žďár nad Sázavou) 9 (2 x 4,5) MW 2001
Velký Karlov (okres Znojmo) 1 MW 2001
Hostětín (okr okres. Uherské Hradiště) 0,7 MW 2000
Rokytnice v Orlických horách (okres Rychnov nad Kněžnou) 5 (2 x 2,5) MW 1999
Svatý Jan nad Malší (okres Kaplice)** 0,19 MW 1999
Trhové Sviny (okres České Budějovice) 2,5 MW 1999
Dešná (okres Jindřichův Hradec) 2,7 (1,8 + 0,9) MW 1997/1998
Staré Město pod Landštejnem (okres Jindřichův Hradec) 2,8 (1,8 + 1) MW 1997
Nová Pec (okres Prachatice) 3,3 (2,2 + 1,1) MW 1996
Pelhřimov 5 MW 1995
Hartmanice (okres Klatovy) 4,4 (2 x 1,75 + 0,88) MW 1995 (2000)
Kardašova Řečice (okres Jindřichův Hradec) 5 (2 x 2,5) MW 1994
Neznašov (okres České Budějovice)** 0,24 (0,17 + 0,07) MW 1994

Tabulka 3: Obce s centralizovaným vytápěním na biomasu v ČR. Zdroj: SEVEn, stav ke konci roku 2002.

* Spaluje biomasu s uhlím (předpokládaný průměrný podíl biomasy v roce má být 30 až 50 %).


** Vytápí převážně pouze obecní budovy (obecní úřad, školu apod.).


Anaerobní metanová fermentace se v ČR využívá zejména ke stabilizaci čistírenských kalů a pro využití tepla v technologických procesech. Kromě toho se používá při čištění průmyslových odpadních vod a při získávání skládkového plynu. Komunální odpad se při výrobě bioplynu zatím neuplatňuje, ačkoliv v zemích EU se jeho využití intenzivně rozvíjí. Bioplynové stanice realizované u nás mají v tomto směru spíše pilotní charakter a jsou zaměřeny především na zvířecí fekálie.

Lokalita Zahájení provozu Fermentovaný materiál (m3/den) Objem fermentorů (m3) Teplota fermentace (°C) Produkce bioplynu (m3/den) Využití bioplynu












Třeboň1 - 973P/Č - 200/403200 + 280039 až 414200kogenerace
Kroměříž1985P/Č 180/1002 x 9802 + 350035 až 403800teplo
Kladruby1989P 1002 x 120030 až 412200kogenerace
Plevnice1991P/Ku 70/102 x 110030 až 411700kogenerace
Mimoň1994P 1202 x 180042 až 453500kogenerace
Šebetov1993P1202 x 200039 až 412000kogenerace
Trhový Štěpánov1994P/K 10/1070042 až 441000kogenerace
Jindřichov1989S 21t/den6 x 8535 až 40600kogenerace
Výšovice1987S 11t/den6 x 11035 až 40350teplo
Hustopeče1986S 44t/den8 x 16935 až 401200teplo
Celkem20 550

Tabulka 4: Zemědělské bioplynové stanice v ČR. Zdroj: Miroslav Kajan, 1998. P - kejda prasat, K - kejda skotu, S - slamnatý hnůj, Ku - slepičí trus, Č - čistírenský kal.

Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni a na dalších pracovištích se v různých stanovištních podmínkách ověřují netradiční plodiny, které produkují vysoké množství biomasy z 1 ha. Ověřování jednoletých a vytrvalých plodin pro energetické účely na zemědělských půdách probíhá od roku 1996 formou přesných pokusů.

1.5. Energie vody

Vodní elektrárny se na celkovém instalovaném výkonu v ČR podílejí přibližně 17 % a na výrobě elektřiny necelými 4 %. Technicky využitelný potenciál našich řek činí 3 380 GWh/rok, z toho potenciál využitelný v malých vodních elektrárnách (MVE) je 1570 GWh/rok. Potenciál současně využitý v MVE je přibližně 700 GWh/rok, tj. asi 45 %. (Česká republika se nachází na rozvodí tří moří a pramení zde řeky.)

Vývoj výstavby MVE v ČR v uplynulém období ilustruje Tabulka 5. Dokládá vzestupný trend výstavby MVE po roce 1990, avšak pokles zájmu o MVE v posledních pěti letech, jehož příčinou bylo i postupné obsazování výhodnějších lokalit. Převážná část ještě nevyužitého hydroenergetického potenciálu totiž leží v oblasti malých spádů (méně než 2 m, případně 2 až 4 m).











RokPoče - tInstalovaný - výkonRoční výroba
do 193011 000150 MW200 000 MWh
198013510 MW30 000 MWh
198525020 MW80 000 MWh
199090065 MW170 000 MWh
19951 200200 MW500 000 MWh
20001 352268 MW660 000 MWh
20011 380275 MW710 000 MWh

Tabulka 5: Výstavba MVE v ČR v roce 1930 a v letech 1980 až 2001; hodnoty z let 1930 až 1995 jsou vždy zaokrouhleny. V roce 2004 více než 1400 ks.


1.6. Energie prostředí, geotermální energie, tepelná čerpadla

Primární zdroje tepla pro využití energie prostředí a geotermální energie v ČR představuje "suché" zemské teplo hornin (zemní "suché" vrty), podzemní voda (vrty, studnice, zavodněné šachtice starých důlních děl), půdní vrstva (zemní kolektory) a vzduch.

Průměrný tepelný tok (množství tepla, které projde jednotkovou plochou na zemském povrchu) na Zemi je 60 +/- 10 mW/m2. V lokalitách s největší hustotou zemského tepla v ČR (například na Ostravsku nebo v okolí obce Boží Dar v Krušných horách) je tepelný tok až 90 mW/m2. Pro úplnost je nutné dodat, že v lokalitách ležících v prvním ochranném pásmu lázní a minerálních vod (například v Karlových Varech) je absolutní zákaz provádění vrtů a čerpání podzemních vod. Ve druhém ochranném pásmu lázní a minerálních vod lze vrtat pouze s písemným povolením inspektorátu lázní a zřídel (ČIL) při Ministerstvu zdravotnictví ČR. Ve třetím ochranném pásmu je ohlašovací povinnost ČIL při vrtu do hloubky nad 30 m. V těchto lokalitách je využití zemského tepla hlubinnými vrty nemožné a nebo obtížné.

Ze zařízení pro využití uvedené energie jsou na našem trhu nejběžnější kompresorová tepelná čerpadla (KTČ), která používají pístové i rotační kompresory zahraniční provenience. Mohou být dodávána se spalovacím nebo elektrickým motorem. Parametry jsou obvykle uváděny podle požadavků normy EN255.



-
-
-
-






Rok Nárůst počtu (ks/rok)
Zvýšení výkonu (kW/rok) Počet celkem (ks)Výkon celkem(kW)
19901216212162
19911015022312
19921926041578
19932233063908
199420260831 168
1995324321151 600
1996506751652 275
1997851 2752503 550
19981752 6304256 180
19992804 48070510 660

Tabulka 6: Přehled tepelných čerpadel všech typů instalovaných v ČR. Zdroj: Geomédia, s. r. o.

Pro chod tepelných čerpadel se u nás využívají zvýhodněné sazby za elektřinu. Pro domácnosti je to sazba D55 (C55), v níž jsou oproti klasickému elektrickému vytápění výrazně sníženy měsíční paušální platby a cena 1 kWh a je prodloužena doba nízkého tarifu z 20 h na 22 h denně. Díky této sazbě klesají provozní náklady i na ostatní elektrické spotřebiče v rodinných domech.

1.7. Dostupný a využitelný potenciál obnovitelných zdrojů v ČR

Rekapitulaci dostupného a využitelného potenciálu obnovitelných zdrojů energie v ČR ukazuje Tabulka 7. Poslední dostupné komplexní údaje byly provedeny v roce 2004 Asociací pro využití OZE v rámci projektu výzkumu a vývoje VaV/320/10/03 "Zpracování prognózy využívání OZE v ČR do roku 2050". Všechny uváděné technologie jsou v ČR známé a zvládnuté na komerční úrovni, s dobře odhadnutelnými investičními i provozními náklady, stejně jako je tomu v ostatních vyspělých státech. Jejich masovému rozšíření a využití posledních světových poznatků však brání bariéry, kterými se budeme zabývat v další části textu.


  • technický potenciál (uváděn také jako teoretický potenciál) je technicky dostupná výroba energie bez ohledu na ostatní omezení. V praxi je nevyužitelný.
  • dostupný potenciál (uváděn také jako dosažitelný potenciál) - je to technický potenciál, který je omezen pouze administrativními, legislativními, environmentálními či jinými omezeními. Tato omezení jsou známá a je možno s nimi relativně snadno počítat.





















Obnovitelný zdrojTechnologieDostupný potenciálTechnický potenciálSoučasné využití
solární energiesolární systémy s kapalinovými kolektory17 000 TJ25 000 TJ0,4 PJ
solární energiefotovoltaické systémy5 500 GWhel.23 000 GWhel.0,03 GWhel.
větrná energievětrné elektrárny nad 60 kW4 000 GWhel.16 324 GWh el.4 GWhel.
geotermální energie a energie prostředíhydrotermální > 130°C,suché teplo hornin3 500 MWel.35 000 MWel.0,2 PJtep.
hydrotermální < 130°C25 MWtep.250 MWtep.
tepelná čerpadla4 000 MWtep.30 000 MWtep.
energie vodních tokůvelké hydroelektrárny VE (>10 MW)1 165 GWhel.13 100 GWh el.1 850 GWhel.
malé vodní elektrárny (MVE <10 MW)1 115 GWhel.705 GWhel.
Biomasa - spotřeba biopaliv
biomasa (biopaliva)palivové a odpadní dřevo, ostatní tuhá biopaliva44,8 PJ77,6 PJ22 PJ
420 GWhel.
pěstovaná biomasa136 PJ275 PJ
biopaliva a bioplyn16 PJ
1 200 GWhel.
33 PJ2,5 PJ
Celkem teplo25,1 PJ
Celkem elektřina2 979 GWhel.



Tabulka 7: Rekapitulace dostupného a využitelného potenciálu obnovitelných zdrojů v ČR. Zdroj: Asociace pro využití OZE (2004).


Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny (cca 67 000 GWh ročně) je 3,5 %.


Podíl OZE na spotřebě primárních energetických zdrojů (PEZ) (cca 1 700 PJ ročně) je 2%.



2. Bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie v ČR

2.1. Koncepční a politické bariéry

Nová energetická legislativa se s ohledem na vstup ČR do EU snaží vytvořit ucelený systém energetického plánování v ČR. Z mezinárodních úmluv pro ČR vyplývají závazky státu v oblasti energetiky a životního prostředí.

Evropská energetická politika se snaží prosazovat základní priority: obnovitelné zdroje, energetickou efektivnost a bezpečnost zásobování energií. Při tom se opírá o důležité směrnice:


  • 2001/77 ES, o podpoře elektřiny z OZE na jednotném trhu
  • 2003/30 ES o podpoře využití biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv pro dopravu
  • 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny
  • 2002/91/ES o energetické náročnosti budov
  • návrh Směrnice o účinnosti konečné spotřeby energie a o energetických službách

Česká vláda v Programovém prohlášení ze srpna 2002 stanovila cíl předložit zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, to se jí nakonec podařilo.

V současném posledním programovém prohlášení vláda dále slibuje, že:


  • přijme Národní alokační plán ČR k obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů připravený v souladu s cíli Státní energetické koncepce ČR a prosadí zákon o obchodování s povolenkami a od roku 2005 obchodování zahájí.
  • Vláda projedná koncepci rozpočtově neutrální ekologické daňové reformy a předloží návrhy příslušných zákonů. Připraví "Program podpory alternativních paliv v dopravě" a navazující zákonnou úpravu s cílem zvýšit podíl alternativních paliv v dopravě.

Skutečnost však za potřebami a sliby sociálně-demokratických vlád zatím značně pokulhává. Z původního ambicióznějšího plánu připravit novou Strategii ochrany klimatického systému Země v ČR s cílem dále snižovat emise skleníkových plynů, sice zůstalo pouze obchodování s povolenkami a na zbývající plány zůstává stále méně času, nyní již pouze několik měsíců. Nicméně s ohledem na vnitropolitickou situaci je nyní je potřeba vyčkat.

Současná SEK, schválená usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004, je oproti její poslední verzi z roku 2000 ve věci OZE opět poněkud konkrétnější a předpokládá:


  • V roce 2005 dosáhnout podílu OZE na struktuře primárních energetických zdrojů 5 až 6 %.
  • V roce 2030 dosáhnout podílu OZE na struktuře primárních energetických zdrojů 15 až 16 %.
  • Zajistit podmínky pro naplnění národního indikativního cíle v užití OZE-dosažení podílu těchto zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 5 až 6 % v roce 2005.
  • Vytvářet podmínky pro větší uplatnění OZE stanovením a plněním národního indikativního cíle ve výrobě elektřiny z těchto zdrojů - dosažení 8% podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2010.

Podle ní jsou však stále preferovány hnědouhelné a jaderné zdroje. K Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu byl v listopadu 1997 v Kjótu přijat protokol, ve kterém se ČR přiřadila k zemím, které do období let 2008 až 2012 sníží celkové emise skleníkových plynů o 8 % v porovnání s úrovní roku 1990. Redukce se týká všech skleníkových plynů vyjádřených ve formě tzv. agregovaných bilancí emisí oxidu uhličitého. ČR svůj závazek zatím bezproblémově plní především díky poklesu průmyslové výroby v letech 1990 až 1997, změně struktury výroby a změně struktury spotřeby primárních energetických zdrojů. V časovém horizontu let 2013 až 2017 se proto očekává, že bude přijat nový závazek, požadující další snížení emisí skleníkových plynů. Splnění tohoto nového závazku nebude pravděpodobně možné bez aktivního přístupu v oblasti úspor energie a využívání OZE.

Tyto jsou zatím podporovány podle vyhlášky č. 252/2001 Sb., o výkupu elektřiny z OZE, umožňující výkup této energie za zvýhodněné ceny, viz Tabulka 8. Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2004 ze dne 29. listopadu 2004, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb, stanoví minimální výkupní ceny a pevné výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů následovně:



Tabulka 8: Minimální výkupní cena za 1 MWh elektřiny dodané do sítě podle cenového rozhodnutí ERÚ č. 10/2004 ze dne 29. listopadu 2004.

Obecný nešvar české legislativy, který spočívá v její nejednoznačnosti a zamlžených kompetencích, se však promítá i do této oblasti. U nově přijatého zákona o 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, nyní bude záležet na tom, jak dopadne příprava prováděcích vyhlášek, se kterými tento zákon stojí a padá. V brzké době uvidíme, zda zajištěná 15-ti letá doba návratnosti vložených prostředků bude pro investory dostatečně lákavá nabídka pro zajištění stabilního podnikatelského prostředí. Vysoké investiční nároky a pomalá návratnost vložených prostředků představují pro řadu soukromých podnikatelů překážku, která některé i kvalitní projekty odsouvá na úroveň zbožných přání.

Šetrnost k životnímu prostředí, největší výhoda obnovitelných zdrojů, je z hlediska soukromého investora často až na posledním místě. Jednostranně zvýhodněné výkupní ceny energie, zejména elektřiny a výhledově i tepla, také nejsou systémovým řešením dané problematiky.

Legitimní otázkou v této souvislosti je, nakolik je státní pomoc na podporu OZE v souladu s pravidly vnitřního trhu s elektřinou. Je pravda, že rozhodnutí Evropského soudního dvora v souvislosti s cenovým ustanovením obdobným stanovení minimálních výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů energie tvrdí, že zvýhodnění určitého prodávajícího, které jde k tíži spotřebitele, a nikoli státu, nelze považovat za státní pomoc. V našich podmínkách se nejedná o tíži spotřebitele, ale distributora, takže toto opatření nelze považovat za krok zajišťující rovnoprávné podmínky na trhu.

Pravdou však zůstává, že provozovatelům zařízení na výrobu elektřiny z OZE nejsou poskytována žádná zvýhodnění, ale jsou pouze částečně vyrovnávány nevýhody, které musejí nést ve srovnání s výrobci elektřiny v konvenčních zdrojích. Ekologické a sociální škody způsobené konvenční výrobou elektřiny nesou totiž z velké části daňoví poplatníci a budoucí generace, nikoli provozovatelé těchto konvenčních zdrojů.

Také nízké ceny energie získávané z tradičních zdrojů stále značně omezují konkurenceschopnost OZE. Různé formy regulace cen způsobují, že ceny jsou pod skutečnými výrobními náklady, případně pod srovnatelnými světovými cenami. Ceny investic jsou naopak tržní. To vede k nehospodárnému chování a k neochotě investorů, ale i státu se obnovitelnými zdroji zabývat.

Donedávna se soudilo, že v budoucnosti mohou OZE začít soutěžit s tradičními zdroji energie jedinou možnou cestou - zahrnutím veškerých nákladů na výrobu energie tak, aby cena energie odrážela i všechny vlivy na životní prostředí a společnost (tzv. internalizací externalit). To je však pouze jedna z možných metod přípravy systémových nástrojů, které jsou pro plánování vhodného využití energetických zdrojů a zavádění OZE do praxe důležité. Samotná internalizace externalit však podle nových poznatků nemusí nutně vést k jednoznačnému zvýhodnění OZE před klasickými zdroji energie.

Pokud se ale například stát zaváže ke snižování emisí a plnění kvót výroby energie z OZE, může k naplnění konkrétních cílů vytvořit odpovídající podnikatelské prostředí, aby bylo možné stanovených cílů dosáhnout. Řečeno jazykem manažerského rozhodování, stát se musí na danou problematiku podívat z pohledu racionálního investora, jehož rozhodování je zaměřeno na maximalizaci výnosu z kapitálu vloženého do projektu.

Jako příklad lze uvést situaci, kdy při zpracování územního plánu ze systémového hlediska (státu) zvítězí velmi ekologická varianta, ale nemá ji kdo realizovat, neboť z hlediska podnikatele je zcela nepřijatelná a stát nemá pro její podporu dostatek prostředků nebo možností.

V nedávné době byla podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, aktualizována SEK. Ukázalo se mj., že v rámci aktualizace nebyla zcela nepochopena úloha SEK, tedy jako způsob stanovení cílů a volba správných nástrojů k realizaci stanovených cílů. Jinými slovy v současné SEK chybí některé jednoznačně definované konkrétní cíle, například míra snížení emisí skleníkových plynů nebo míra energetické soběstačnosti regionů a zpětná vazba kontroly jejich plnění, s tím souvisí i nesprávně zvolená kritéria hodnocení. V rozhodovacím procesu tedy chybějí jeho nedílné součásti - realizace a kontrola výsledků realizace.

2.2. Daňová politika

Přestože existují některá daňová zvýhodnění pro vybrané technologie OZE, je možné konstatovat, že jako celek jsou obnovitelné a netradiční zdroje energie daňovou politikou znevýhodněny. Fosilní paliva a energie z nich vyráběná nejsou patřičně zdaněny, jako je tomu v některých zemích EU (chybí ekologická nebo uhlíková daň, případně ekvivalent spotřební daně nebo daně z těžby nenávratné suroviny), čímž se nedostává prostředků pro zahájení procesu zavádění širšího využívání obnovitelných zdrojů a energetických úspor.

2.3. Ekonomické bariéry související s financováním projektů

Důsledek nesystémového přístupu je vidět v podnikatelské sféře, kde je absolutní nedostatek prostředků k financování potřebných investic v oblasti OZE. Nejsou dostupné dlouhodobé úvěry s nízkými úroky a není k dispozici ani potřebný objem dotačních prostředků. Malé projekty nemohou profitovat z ekonomiky velkých projektů. Další bariérou jsou rizika spojená se zaváděním relativně nových a dostatečně neprověřených technologií.

2.4. Informační a technologické bariéry

Zanedbaná příprava projektů je notoricky známou špatnou "nálepkou", které se OZE velmi obtížně zbavují. Jedná se zejména o nesprávný odhad daného potenciálu, nedořešené majetkové záležitosti, smlouvy s rozvodnými podniky, autorizace podle zákona č. 222/94 Sb. a v neposlední řadě o technické a provozní problémy, zejména u jednotek tuzemské výroby, kde se většinou jednalo o prototypy nebo o fázi zkušebního provozu (větrné elektrárny). Společným rysem většiny těchto instalací jsou i nesprávné ekonomické výpočty, případně spekulace na vyšší výkupní ceny v budoucnosti. Konečný energetický přínos stejně jako ekonomické výsledky těchto projektů se tak značně liší od předpokládaných.

Z těchto důvodů nejsou OZE prozatím považovány za "seriózní" zdroje energie, přestože mohou reálně pokrýt několik procent celkové spotřeby primárních zdrojů. Mnohdy je jejich možný příspěvek nadmíru zlehčován. Jednou z bariér je také malá znalost využitelného potenciálu obnovitelných zdrojů a jejich možných přínosů. Na jedné straně jsou OZE podceňovány, na druhé straně jsou do jejich přínosů vkládány přílišné naděje, které nejsou podloženy technicky ani ekonomicky. Závažnou překážkou je také nedostatek prostředků, odborných pracovních sil, přístrojů, potřebných zařízení a zázemí pro výzkum a vývoj technologií. Stejně tak zaostává ověřování a aplikace zahraničních zkušeností.

3. Závěr

Základní zákonná hierarchie plánování v energetice v ČR je zatím dána posloupností: státní energetická politika, státní politika životního prostředí, územní plán, územní energetická koncepce, energetický audit. Aby měla smysl a mohla splnit svůj účel, je zapotřebí zavést "zpětnou vazbu", tedy kontrolu stanovených cílů, řečí úředníků "jednotný systém posuzování pro kontrolu naplnění stanovených cílů" (například státní energetické politiky).

Toto řešení vyplývá mj. z teorie rozhodovacích procesů. V budoucnosti může pomoci zavedení systémových a koncepčních opatření, mezi něž patří například ekologické daně v rámci celkové daňové reformy. Je zapotřebí respektovat neustále rostoucí globalizaci trhů a skutečnost, že národní ekonomika jako celek musí zůstat konkurenceschopná. Ekologické daně není tedy možné zavést bez snížení daňového zatížení v jiných oblastech a bez harmonizace s ostatními vyspělými státy.

Plánování investic v energetice je možné posuzovat z pohledu různých cílů; jiný cíl má energetická politika státu, jiný občané - lidé. Z hlediska systému (státu) lze za hlavní cíl považovat například zvyšování konkurenceschopnosti v ekonomice. Oproti tomu například vytváření nových pracovních příležitostí v energetice je kontraproduktivní, neboť vede k poklesu produktivity práce v ekonomice jako celku, a tím brzdí konkurenceschopnost v ekonomice.

Literatura

  • [1] BERANOVSKÝ, J.: Kvalitní příprava projektů, racionální rozhodování a udržitelný rozvoj. Konference Otázky udržitelného rozvoje, diskusní fórum k tématu "Nástroje udržitelného rozvoje". EkoWATT, Ústí n. Labem, 2005.
  • [2] BERANOVSKÝ, J.: Racionální rozhodování a kvalitní příprava projektů větrných elektráren. Diskusní fórum "Větrné elektrárny v Ústeckém kraji". EkoWATT, Ústí n. Labem, 2005.
  • [3] BERANOVSKÝ, J., TRUXA, J. a kol.: Obnovitelné zdroje energie, ERA 21 a EkoWATT, Brno 2003.
  • [4] BERANOVSKÝ, J.: Využití metod vícekriteriálního rozhodování pro systémové plánování obnovitelných energetických zdrojů. Disertační práce. ZČU, Plzeň, 2002.
  • [5] BURSÍK, M.: Česká republika a obnovitelné zdroje energie, Parlamentní zpravodaj, (2003).
  • [6] Directive 2001/77/EC of the European Parliament and of the Council of 27 September 2001 on the promotion of electricity produced from renewable energy sources in the internal electricity market.
  • [7] FOTR, J., DĚDINA, J., HRůZOVÁ, H.: Manažerské rozhodování, EkoPRESS, Praha 2000.
  • [8] JAKUBES, J., SPLÍTEK, V., KODY TEK, Z.: Reálné podmínky a možnosti využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie včetně malé kogenerace v ČR do roku 2010, SRC International CS, s. r. o., pro Českou energetickou agenturu, Praha 1998.
  • [9] KNÁPEK, J., VAŠÍČEK, J.: Výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů v podmínkách trhu s elektřinou, Energetika, 51, 2001, č. 7-8, s. 250-253.
  • [10] KNÁPEK, J., VAŠÍČEK, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Ekonomická efektivnost pěstování biomasy pro energetické účely, ČVUT Praha, VÚKOZ Průhonice, 2001.
  • [11] TRUXA, J., ŠAMÁNEK, L.: Využití vodní energie v podmínkách ČR, ERA 21, Brno 2002.
  • [12] TRUXA, J., MACHOLDA, F., VRONSKÝ, T.: Větrná energie v novém století, ERA 21, Brno 2002.
  • [13] Photon International 2003/03. Časopis.
  • [14] Časopis Větrná energie, 2000-2005.
  • [15] Kajan, M.: Praktické využití studijních poznatků pro rozvoj technologií anaerobní digesce v České republice. ÚZPI, Praha, 1998.
  • [16] Váňa, J., Slejška, A.: Bioplyn z rostlinné biomasy. Praha, ÚZPI 1998.- 41 s., 8 obr., 8 tab., lit. 106, res. angl.- Stud. Inform., Ř. Rostl. Výr.; R. 1998, č. 5.


Přidat názor

Diskuse


Zaslat odkaz na tuto sekci přátelům...

Zpět Zpět na přední stranu

Doporučujeme
Komerční sdělení
Náš e-shop

Energetické služby pro renovace rezidenčních budov v soukromém vlastnictví - Inovace a příležitosti

obrázek - Energetické služby pro renovace rezidenčních budov v soukromém vlastnictví - Inovace a příležitosti Cílem studie je pomoci vzniknout novým energetickým službám pro renovace budov.
Renovační potenciál rezidenčních budov, a s tím související úspora primárně energetických zdrojů, není v ČR ani zdaleka využíván. Doposud bylo renovováno asi 25 % rodinných a 40 % stávajících bytových domů, přičemž jde jak o dílčí renovace, tak o méně časté komplexní (hluboké) renovace. Přibližně 10 % českých domácností je ohroženo energetickou chudobou, tj. jedná se o takové domácnosti, které vydávají více jak 20 % svých celkových příjmů na energetické náklady domácnosti .
Klíčem ke vzniku a úspěchu energetické služby je zužitkovat motivační faktory pro renovace a pokrýt klíčové protirenovační bariéry.
Pokud nemá energetická služba zahrnovat pouze vysokopříjmové klienty, má být skutečně určena k velkému tržnímu zásahu, pak musí efektivně nabídnout zároveň kofinancování z půjčky. Inspirací pro podnikatelské subjekty jsou různé modely úspěšných stávajících energetických služeb v ČR nebo přenos zahraničních modelů do ČR.

Zobrazit všechny publikace

Nejčtenější
Komerční sdělení

Energetika.cz 2017 © Všechna práva vyhrazena Provozovatelem toho serveru je Ekowatt.

Původní Webdesign & engine navrhl TrPe - Lucifer.czPřestavba a správa LMsoft