Energetika.cz .:. Vše, co chcete vědět o energii, ale bojíte se zeptat...

Mapa portálu RSS Databáze firem Hestia Reklama Provozovatel

Energoblog



Veřejná budova jako pasivní dům

Karel Srdečný

2.10.2007

Pasivní dům ve srovnání s běžnou budovou spotřebuje ročně zhruba jen desetinu tepla na vytápění. Kromě výrazné úspory nákladů na provoz je přínosem i zlepšení životního prostředí - v případě českého venkova často i snížení lokálního znečištění ovzduší. Zkušenosti ze zahraničí i z několika českých obcí ukazují, že obyvatelé dokáží vysoce ocenit snahu obce o ekologicky příznivá řešení. Pasivní či nízkoenergetická budova školy nebo radnice je výborným důkazem, že ekologické proklamace nezůstaly jen na papíře.

Kam pro inspiraci

U nás je pasivních domů, tedy domů se spotřebou tepla pod 15 kWh/m2 vytápěné plochy, zatím málo. Navíc jde vesměs o rodinné domky. Výjimkou je seminární centrum ekologického institutu Veronica v Hostětíně. Tamní zkušenosti jsou velmi poučné, už proto, že objekt byl stavěn s využitím fondů EU a státního rozpočtu ČR, takže bylo nutno splnit mnoho administrativních podmínek. Více viz http://hostetin.veronica.cz.

Pasivní budova seminárního centra v Hostětíně. Foto: Ekologický institut Veronica

Příkladem veřejné budovy s nízkou spotřebou tepla je budova Centra ekologických aktivit města Olomouce. Ta je však "pouze" v tzv. nízkoenergetickém standardu, tedy se spotřebou tepla pod 50 kWh/ m2 za rok. Více viz http://www.slunakov.cz.

Mnohem větší inspiraci lze hledat v okolních zemích, zejména v Rakousku, kde jedena ze spolkových zemí Vorarlberg dokonce přijala rozhodnutí, že všechny veřejné budovy budou stavěny jako pasivní.

Inspirativním příkladem může být třeba mateřská školka v Linci. Jde o dřevostavbu doplněnou prosklenými plochami. Architektura je velmi zajímavá a zapadá do konceptu celé čtvrti energeticky úsporných domů SolarCity Linz.

Pasivní budova školky v Linci Foto: arch-schimek.at
Pasivní budova školky v Linci Foto: arch-schimek.at

Příkladem toho, že nemusí jít vždy o novostavbu, je základní škola v Absdorfu. Budovu ze sedmdesátých let zde rekonstruovali s využitím pasivních principů. Pro izolaci se použila velmi levná izolace z místních zdrojů - slaměné balíky.

Rekonstruovaná budova školy v Absdorfu Foto: EkoWATT

Jak na to

Při rozhodování o nové stavbě se řeší mnoho akutních problémů spojených s plánováním a vlastní realizací. Snadno se zapomene na to, že náklady ušetřené na laciném projektu nebo stavbě se mohou prodražit během života stavby.

Pokud stavbu zadáváme jako veřejnou zakázku, je nutné do podmínek formulovat i požadavky na energetiku budovy. To samozřejmě platí i v případě stavby či rekonstrukce jakékoliv veřejné budovy, ať již chceme budovu pasivní či nikoliv.

Z hlediska zadavatele je jednodušší zadat najednou celou stavbu, včetně vypracování projektu. Přesto je tento postup méně vhodný. V samostatném projektu je možné lépe kontrolovat některá problematická místa stavby. Nedostatky se mnohem snáze opravují, dokud je celá věc jen "na papíře", nežli až při realizaci stavby. Vybraný projekt lze navíc nechat posoudit nezávislým expertem, případně upravit tak, aby ještě lépe vyhovoval potřebám zadavatele.

Požadavky na výkon a funkci

Ve výběrovém řízení, kde není součástí zadávací dokumentace podrobná projektová dokumentace, je možno stavbu definovat pomocí tzv. požadavků na výkon a funkci. Zcela elementárním požadavkem je stanovení měrné potřeby tepla (u pasivního domu je to 15 kWh/m2.rok). Tuto hodnotu lze získat různými výpočty, proto je vhodné specifikovat i postup výpočtu. Věrohodnější výsledky dává norma ČSN EN 832.

Při hodnocení nabídek je pak možno stanovit kritérium provozních nákladů na energie. Provozní náklady jsou dlouhodobá záležitost, proto nejlépe za delší časové období - třeba 20 let, což je obvyklá doba do další rekonstrukce. Náklady by měly vycházet z cen paliv v roce zadávání. Rozhodně není vhodné připustit, aby zpracovatel používal nějaké odhady budoucích cen energií. Ceny se prognózují velice obtížně. Pokud budeme uvažovat rychlejší růst cen energií, bude výhodné stavět i poměrně drahé budovy. Pokud ceny energií neporostou tak rychle jak se předpokládalo, budou prostředky vynaložené navíc promrhány.

Rekonstruovaná budova školy v Absdorfu Foto: EkoWATT

Kontrola kvality je nezbytná

Kvalitu stavebních prací během realizace je nutno kontrolovat průběžně. Kvalitní a na dodavateli nezávislý stavební dozor by měl být samozřejmostí. Šetřit na tomto místě se mnohdy nevyplácí. Naopak dobrý stavební dozor si na svou odměnu vydělá sám - třeba jen tím, že důsledně porovnává množství vyfakturovaného a skutečně dodaného materiálu a práce. Někdy lze spolu s projektantem předem vytipovat náročnější etapy stavby, u nichž by stavební dozor neměl chybět v žádném případě. Typicky jde o provádění parotěsné zábrany zejména u dřevostaveb. Nekvalitní práce zde může způsobit škody, které se pak jen těžko odstraňují a které se navíc mnohdy projeví až po letech.

Kolaudací stavba nekončí

K mobilnímu telefonu za několik tisíc korun dostane kupující stostránkový návod k použití. Je logické, aby dodavatel stavby v hodnotě desítek milionů korun také dodal "návod k použití". Kromě zaškolení personálu budovy je nutno zpracovat i písemné instrukce, protože vyškolení lidé mohou časem odejít. V praxi se potvrzuje, že vzdělaná a motivovaná obsluha znamená pro budovu nízké provozní náklady. A platí to i naopak - sebelepší budova s nekompetentní obsluhou nebude nikdy provozně úsporná.


Článek byl napsán pro časopis Moderní obec.

Přidat názor

Diskuse


 

Zaslat odkaz na tuto sekci přátelům...

Zpět Zpět na přední stranu

Doporučujeme
Komerční sdělení
Náš e-shop

Energetické služby pro renovace rezidenčních budov v soukromém vlastnictví - Inovace a příležitosti

obrázek - Energetické služby pro renovace rezidenčních budov v soukromém vlastnictví - Inovace a příležitosti Cílem studie je pomoci vzniknout novým energetickým službám pro renovace budov.
Renovační potenciál rezidenčních budov, a s tím související úspora primárně energetických zdrojů, není v ČR ani zdaleka využíván. Doposud bylo renovováno asi 25 % rodinných a 40 % stávajících bytových domů, přičemž jde jak o dílčí renovace, tak o méně časté komplexní (hluboké) renovace. Přibližně 10 % českých domácností je ohroženo energetickou chudobou, tj. jedná se o takové domácnosti, které vydávají více jak 20 % svých celkových příjmů na energetické náklady domácnosti .
Klíčem ke vzniku a úspěchu energetické služby je zužitkovat motivační faktory pro renovace a pokrýt klíčové protirenovační bariéry.
Pokud nemá energetická služba zahrnovat pouze vysokopříjmové klienty, má být skutečně určena k velkému tržnímu zásahu, pak musí efektivně nabídnout zároveň kofinancování z půjčky. Inspirací pro podnikatelské subjekty jsou různé modely úspěšných stávajících energetických služeb v ČR nebo přenos zahraničních modelů do ČR.

Zobrazit všechny publikace

Nejčtenější
Komerční sdělení

Energetika.cz 2017 © Všechna práva vyhrazena Provozovatelem toho serveru je Ekowatt.

Původní Webdesign & engine navrhl TrPe - Lucifer.czPřestavba a správa LMsoft