Energetika.cz .:. Vše, co chcete vědět o energii, ale bojíte se zeptat...

Mapa portálu RSS Databáze firem Hestia Reklama Provozovatel

Energoblog



Solární výroba elektřiny v Evropě: Rostou investice i velikost elektráren

Jiří Beranovský, Monika Kašparová

10.12.2007

Jedna z největších solárních elektráren na světě byla letos spuštěna v Portugalsku. S instalovaným výkonem 11 MW má uspokojit spotřebu elektřiny osmi tisíc portugalských domácností. Podobných zařízení bylo za poslední rok v Evropě zprovozněno hned několik. Přestože ideální sluneční podmínky mají jižní země jako Portugalsko, Španělsko nebo Itálie, většina kapacity pro solární výrobu elektřiny je na území Německa. V Česku je solární energie zatím spíše okrajovou záležitostí.

Po pěti letech příprav byla letos v březnu poblíž portugalského městečka Serpa, 200 km jihovýchodně od Lisabonu, spuštěna solární elektrárna monumentálních rozměrů. Svažitý terén o zastavěné ploše 60 hektarů, což je zhruba 80 fotbalových hřišť, pokrylo více než 52 tisíc fotovoltaických panelů s celkovým instalovaným výkonem 11 MW. Z hlediska výroby elektřiny má jít o doposud největší projekt. Produkce má dosáhnout 20 gigawatthodin elektřiny ročně, což pokryje spotřebu zhruba 8 tisíc portugalských domácností a ušetří ročně více než 30 tisíc tun emisí CO2, které by vznikly při výrobě stejného množství elektřiny z uhlí.

Technologické řešení tvoří sluneční křemíkové panely vybavené technologií PowerTracker, která umožňuje otáčení panelů za Sluncem, a tedy maximálně efektivní využití slunečního záření během dne. Díky tomu solární panely vyrobí až kolem 30 % (dodavatel technologie, firma PowerLight uvádí dokonce až 35 %) elektřiny navíc oproti konvenčním pevným panelům. Půda pod slunečními panely navíc neleží ladem. Panely jsou umístěny na stojanech dva metry nad zemí a pozemek slouží nadále pro pastvu ovcí.

Ani vlastní geneze projektu není bez zajímavosti. Investici v hodnotě přes 70 milionů Euro z převážné části zajistila americká investiční skupina GE Energy Financial Services, jež je součástí skupiny General Electric. Dodavatelem panelů jsou světově proslulí výrobci Sanyo, Sharp, SunPower a Suntech. Technické řešení a realizaci systému provedla firma PowerLight, která je spolu se svou mateřskou firmou SunPower jednou z předních společností v oblasti solárních technologií a realizace velkých solárních systémů. Hlavními důvody spolupráce světově proslulého investora a dodavatelů s portugalským developerem a provozovatelem několika elektráren na alternativní zdroje, firmou Catavento na tak rozsáhlé investici na portugalském území jsou především vynikající sluneční podmínky a také podpora ze strany portugalské vlády.

Silná závislost na zahraničních dodávkách energií a závazky na snižování emisí skleníkových plynů přiměly portugalskou vládu k zásadním krokům směrem ke zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Výhodná poloha země z hlediska využití sluneční energie je v této snaze jednoznačnou výhodou. Portugalsko dokonce nedávno ústy svého premiéra deklarovalo, že chce do roku 2010 dosáhnout 45% podílu konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vedle solárních elektráren mají dodávky zajistit také větrné, vodní a přílivové elektrárny. Tomu cíli odpovídají také plánované investice do obnovitelných zdrojů, které mají v Portugalsku během příštích pěti let dosáhnout 8 miliard Euro.

Evropským tahounem v solární energetice je Německo

O tom, že klíčovým faktorem pro rozvoj fotovoltaické výroby elektřiny je vládní podpora, která nutně nemusí spočívat v dotačních programech, ale například v daňových úlevách, stanovení pevných výkupních cen pro čistou energii z obnovitelných zdrojů nebo podpoře dlouhodobých a nízkoúročených úvěrů pro investory, vypovídají nejlépe kapacity instalovaných zařízení v Evropě. Přestože nejlepší sluneční podmínky pro rozvoj solární energetiky mají jižní státy jako Španělsko, Portugalsko nebo Itálie, evropským lídrem ve fotovoltaice se stalo Německo, které pro rozvoj alternativních zdrojů, včetně fotovoltaiky, vytvořilo dobré podnikatelské prostředí a nasměrovalo sem masivní podporu. Z celkové instalované kapacity fotovoltaických elektráren v zemích EU ve výši 1800 MW v roce 2005 tak připadlo na území našeho západního souseda téměř 86 %. Rostoucí kapacita solárních systémů v dalších zemích, jako například ve Španělsku, Itálii, Portugalsku, ale i Holandsku nebo Rakousku svědčí o tom, že německý příklad následují.

Pro a proti fotovoltaických technologií

Výhodou fotovoltaických technologií je především jejich vysoká flexibilita. Elektrárnu lze umístit prakticky na jakékoliv místo s dostatečným slunečním zářením a s možností připojení do elektrické sítě (pokud nechceme systém pouze pro lokální využití). Panely mohou být instalovány jako samostojné - například v území, které nelze využít jiným vhodnějším způsobem, tedy třeba ve svažitém zemědělsky obtížně využitelném terénu nebo na území znehodnoceném předchozí průmyslovou činností. Široké možnosti poskytuje také upevnění na střechy, fasády budov a jiné stavební konstrukce (opěrné a protihlukové zdi apod.), které nezabírá další, jinak využitelný prostor. Nespornými výhodami fotovoltaických technologií je také snadná montáž a demontáž a velmi levný a ekologicky čistý provoz. Na rozdíl od fosilních a jaderných zdrojů nebo také spalování energetické biomasy totiž nevyžadují žádné náklady a další nároky na dodávky paliva. To je ovšem vykoupeno poměrně vysokou cenou těchto moderních technologií. Investiční náklady v našich podmínkách dosahují 140 až 190 tisíc Kč na kilowatt instalovaného výkonu.

I přes vysoké investiční náklady si ale fotovoltaická technologie v politice řady evropských zemí nachází své nezastupitelné místo. Důvody jsou zřejmé. Fotovoltaické elektrárny spolu s dalšími obnovitelnými zdroji pomáhají těmto zemím zvyšovat vlastní nezávislost na vnějších dodávkách energií a redukovat emise skleníkových plynů. Investice do obnovitelných zdrojů se navíc stávají významným zdrojem rozvoje ekonomiky a zaměstnanosti (v roce 2010 se předpokládá zaměstnanost v EU spojená s využíváním fotovoltaických zařízení kolem 100 tisíc pracovních míst) a perspektivu do budoucna mají také z hlediska rostoucích cen fosilních paliv. Díky tomu se vedle tisíců solárních střech a fasád budov začaly v posledním roce objevovat také velké solární elektrárny o kapacitě kolem 10 MW. Vedle portugalského Serpa byly podobné projekty spuštěny také v Německu (Solarpark Gut Erlasee s instalovaným výkonem 12 MW nebo Solarpark Pocking s 10 MW) a Španělsku (Huerta Solar Milagro 9,5 MW a Solarpark Beneixama 8 MW s plánovaným rozšířením na 20 MW).

Jak jsme na tom v Česku?

Česká Republika má vzhledem ke své poloze přibližně dvakrát nižší množství slunečního záření než Portugalsko a další jihoevropské země. Pro rozvoj využívání solární energetiky to však stačí. Příkladem může být právě zmiňované sousední Německo, které má podobné oslunění jako Česko, pouze v jižní příhraniční oblasti dosahuje vyššího ročního úhrnu slunečního záření zhruba o 10 %.

Doba solárního svitu se v ČR pohybuje kolem od 1400 do 1700 hodin za rok, v průměru je to 1460 h/rok. Nejmenší počet hodin má severo-západ území. Směrem na jiho-východ počet hodin narůstá. Konkrétní lokality se od sebe běžně liší v průměru o +/- 10%. Pouze v ojedinělých případech je odchylka vyšší. Pro odhad množství vyrobené elektřiny se používá hodnota roční sumy globálního záření (viz Obrázek 1). Průměr pro celou Českou republiku činí kolem 1 081 kWh/m2.

Jeden m2 fotovoltaického panelu s monokrystalickými články odpovídá špičkovému výkonu 110-120 Wp. Hodnota Wp ("watt peak" neboli špičkový výkon) udává maximální výkon, který je fotovoltaický systém schopen dodat při maximálním slunečním záření a za dalších stanovených podmínek. Z jednoho metru čtverečného solárního panelu lze u nás během roku reálně získat 80 až 120 kWh elektrické energie. Přepočítáno na kilowatt instalovaného výkonu je to ročně 800-1000 kWh elektřiny.

Měsíc123456789101112Rok [Wh]
Energie [Wh/den]80138213302383390408360265179836087 237
Průměrné hodnoty elektrické energie [Wh/den], kterou lze získat během jednoho dne ze solárního panelu s výkonem 110 Wp (cca 1 m2) dle měsíců. Zdroj: EkoWATT

Odhad produkce fotovoltaického panelu. Zdroj: EkoWATT

U nás si solární výroba elektřiny zatím hledá své místo

Doposud největší projekt solární elektrárny v České republice byl v letošním roce spuštěn v jihočeské obci Bušanovice. Instalace o výkonu 693 kWp je složena z 5320 panelů a zabírá plochu 1,4 hektaru, tedy dvě fotbalová hřiště. Plánovaná roční výroba kolem 600 MWh by měla uspokojit spotřebu zhruba 170 domácností a ušetřit kolem 725 t CO2 ročně.

Ostatní česká solární zařízení jsou podstatně menší: kromě drobných instalací na rodinných domech bylo u nás doposud spuštěno několik elektráren o kapacitě v řádu desítek kW instalovaného výkonu, jako například elektrárna v Hrádku nad Nisou (61 kWp) nebo na pražské budově Ministerstva životního prostředí (26 kWp). Celkem je v současnosti v České republice instalováno asi kolem 1,5 MWp fotovoltaických panelů. Dostupný potenciál je však výrazně vyšší. V současnosti se odhaduje na 5 500 GWh vyrobené elektřiny ročně při celkovém instalovaném výkonu zařízení 5,5 GWp. Předpokládáme-li další zvyšování účinnosti fotovoltaických technologií, může být i vyšší.

Zda-li a jak rychle budeme potenciál solární výroby elektřiny využívat, je však otázkou. Na rozdíl od řady evropských zemí u nás zatím stále chybí systémová podpora ze strany státu. Minimální výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů mají být podle zákona stanoveny s ohledem na patnáctiletou dobu návratnosti investice. Reálně však tyto ceny odpovídají spíše ekonomice investic velkých, kapitálově silných investorů, kteří mají možnost získat výhodně úročené úvěry. Menším investorům se do obnovitelných zdrojů zatím vyplatí investovat pouze v případě, že část investice pokryjí dotací. Jinak je ekonomická návratnost v nedohlednu. A větší investoři? Pro ty patnáctiletá návratnost, zdá se, není příliš atraktivní. Fotovoltaické technologie u nás navíc nemají dostatečnou "politickou" podporu ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Z nedávno vyhlášeného programu Eko-energie, který je součástí jednoho ze strukturálních programů EU, mají být fotovoltaické systémy podporovány jen okrajově.

Přidat názor

Diskuse


Marfy31.3.2008
Super článek, ale měly byste ho poslat zelenému mozku na MŽP. Aby přestal slepě podporovat biomasu-producenta CO2. Zdar slunku největší, nejčiščí a nejlevnější elektrárně na světě Marfy.
Reagovat na příspěvek

Hmm

Tomas18.6.2008
To je demagogie... vyroba elektriny primo ze slunce... chtel bych videt, jak ta portugalska nejvetsi elektrarna napaji treba vysokou pec... naklady na porizeni jsou astronomicke, a pri soucasne technologii se nemuzou vyplatit ... a dotovana vykupni cena je to nejvetsi svinstvo... bohuzel, v masovem meritku lze ekologicky vyrabet energii pouze novymi generacemi jadernych elektraren, vsechny ostatni nefosilni zdroje jsou zrnko v mori
Reagovat na příspěvek

RE: Hmm

Bronislav Bechník18.3.2009
to je demagogie, jádro vůbec není ekologické, ani levné, a na rozdíl od OZE nemá dlouhodobou perspektivu, stejně jako ropa nebo uhlí, i ekonomicky těžitelné zásoby uranu jednou dojdou, v ČR byla těžba uranu vždy dotována, nemáme závody na výrobu palivových tyčí, chybí mám odborníci, přestože máme Fakultu jaderných energetických zařízení... stačí se podívat na www.stormsmith.nl, je tam i uvedeno, jaké další demagogie kolem jaderné energetiky jsou šířeny
Reagovat na příspěvek

Martin20.1.2010
Se stavbou by se mělo, myslím, alespoň pár let ještě počkat (vývoj jde dopředu a za nedlouho bude, díky nanotechnologiím, se stejnou plochou foto. článku mnohonásobně narůstat účinnost výroby el. energie -daný hustotou absorbéru-). Hlavně aby si odběratelé a výrobci uvědomili, že se dá lehce ušetřit. Namísto tohoto nehorázného plýtvání, které tady jako ,,moderní lidé´´ předvádíme.
Reagovat na příspěvek

Zaslat odkaz na tuto sekci přátelům...

Zpět Zpět na přední stranu

Doporučujeme
Komerční sdělení
Náš e-shop

Energetické služby pro renovace rezidenčních budov v soukromém vlastnictví - Inovace a příležitosti

obrázek - Energetické služby pro renovace rezidenčních budov v soukromém vlastnictví - Inovace a příležitosti Cílem studie je pomoci vzniknout novým energetickým službám pro renovace budov.
Renovační potenciál rezidenčních budov, a s tím související úspora primárně energetických zdrojů, není v ČR ani zdaleka využíván. Doposud bylo renovováno asi 25 % rodinných a 40 % stávajících bytových domů, přičemž jde jak o dílčí renovace, tak o méně časté komplexní (hluboké) renovace. Přibližně 10 % českých domácností je ohroženo energetickou chudobou, tj. jedná se o takové domácnosti, které vydávají více jak 20 % svých celkových příjmů na energetické náklady domácnosti .
Klíčem ke vzniku a úspěchu energetické služby je zužitkovat motivační faktory pro renovace a pokrýt klíčové protirenovační bariéry.
Pokud nemá energetická služba zahrnovat pouze vysokopříjmové klienty, má být skutečně určena k velkému tržnímu zásahu, pak musí efektivně nabídnout zároveň kofinancování z půjčky. Inspirací pro podnikatelské subjekty jsou různé modely úspěšných stávajících energetických služeb v ČR nebo přenos zahraničních modelů do ČR.

Zobrazit všechny publikace

Nejčtenější
Komerční sdělení

Energetika.cz 2017 © Všechna práva vyhrazena Provozovatelem toho serveru je Ekowatt.

Původní Webdesign & engine navrhl TrPe - Lucifer.czPřestavba a správa LMsoft