Sluneční záření je nositelem základní, neustále na Zemi dopadající energie, bez které by zde neexistoval život. Lze ho využívat k výrobě tepla, elektrické energie i chladu mnoha technickými způsoby, závislými na našich požadavcích a místních podmínkách.
Přeměna slunečního záření na teplo se nazývá fototermální a může být buď pasivní (např. prosklené fasády, zasklené lodžie), nebo aktivní pomocí přídavných technických zařízení. Pro celoroční přípravu teplé užitkové vody (TUV), ohřev bazénové vody či přitápění budov slouží sluneční kolektory. Roční množství sluneční energie dopadající na zemský povrch je nejvíce závislé na oblačnosti.
Globální
sluneční záření dopadající na území ČR [MJ . m-2 .rok]
Vzhledem k otáčení Země kolem své osy je to zdroj nestálý s proměnným energetickým výkonem, který je nejčastěji doplňkem klasických zdrojů (plyn, elektrická energie, uhlí atd.).
Přeměňují sluneční záření na teplo, které je pomocí kapaliny nebo vzduchu odváděno do místa okamžité spotřeby, nebo se akumuluje v zásobníku.
Základní stavební jednotkou je plochá průtočná deska, která se nazývá absorbér. Bez zasklení a nejčastěji z umělé hmoty se používá pro přímý letní ohřev bazénové vody. Zasklením kovového absorbéru vznikne plochý sluneční kolektor. Využívá skleníkového efektu a má vyšší účinnost než absorbér umělohmotný. Černá barva nanesená na absorbér galvanickým pokovením vytváří spektrálně selektivní vrstvu, a kolektor s touto vrstvou má ještě vyšší účinnost.
Trubicové kolektory mají absorbér (mívají též selektivní vrstvu) zataven ve vakuové trubici. Mohou být průtočné nebo s tepelnou trubicí. Vakuum velmi dobře snižuje ztráty tepla a pomáhá dosahovat nejvyšší účinnosti. Určitý typ plochých kolektorů může být též vakuový. U koncentračních kolektorů čelní (lineární Fresnelovy čočky) nebo odrazová plocha (duté zrcadlo) koncentruje záření na menší absorpční plochu. Dosáhne se ještě vyšších teplot a vyšší účinnosti než u plochých kolektorů , ale jako jediné se doplňují buď pohyblivým pásem absorbéru nebo zařízením pro natáčení za Sluncem.
Orientace.Sluneční
kolektory se instalují optimálně jižním až jihozápadním směrem.
Maximum výkonu kolektorů je kolem 14. hodiny. Pokud nevyhovuje orientace
sedlové střechy, lze využít vhodnou štítovou stěnu, střechu garáže,
přístavku, pergoly. Problémy se správnou orientací odpadají při
umístění kolektorů na ploché střeše nebo na terénu (pozor na stínění
dorůstajícími stromy nebo přístavbami).
Sklon. Optimální sklon kolektorů se v jednotlivých měsících
roku mění a jeho hodnoty pro naši zeměpisnou šířku jsou uvedeny
v tabulce.
Měsíc | Max. úhel Sllunce nad obzorem [°] | Sklon kolektorů od vodorovné roviny [°] |
Leden | 19 | 71 |
Únor | 27 | 63 |
Březen | 38 | 52 |
Duben | 50 | 40 |
Květen | 59 | 31 |
Červen | 63 | 27 |
Červenec | 61 | 29 |
Srpen | 54 | 36 |
Září | 43 | 47 |
Říjen | 32 | 58 |
Listopad | 22 | 68 |
Prosinec | 17 | 73 |
Sklápění je
nepraktické, a proto musí pevný sklon odpovídat době využití v roce.
Pro výhradně letní využití by měl být kolem 30° a pro celoroční
kolem 45°. Nemá-li sedlová střecha vhodný sklon, lze požadovaný
sklon kolektorů zajistit zadními vzpěrami.
Umístění na svislé fasádě je vhodné pouze pro zimní přitápění, protože
sluneční záření v létě se od takto nevhodných sklonů částečně odráží
a nedá se plně využít. Pro umístění kolektorů je důležitá ochrana
před větrem (zbytečné tepelné ztráty a nad měrné namáhání konstrukce)
a bezpečný přístup pro pravidelnou kontrolu a údržbu.
Propojením kolektorů potrubním systémem např. s akumulačním ohřívačem vody včetně dalších dílčích zařízení vznikne solární systém (sestava). Systém se navrhuje pro skutečné místní podmínky (dimenzování a umístění kolektorů, způsob využití - TUV, bazén, přitápění, počet osob, způsob připojení na klasický zdroj tepelné energie, řízení automatickou regulací atd.).
Solární akumulační ohřívač. Může být buď pouze s ohřevem sluneční energií (monovalentní), nebo kombinovaný, např. s připojením na kotel ústředního vytápění (2 zdroje - bivalentní), nebo i na elektrickou energii (3 zdroje - trivalentní). Umístění topných vložek (těles): solární nejníže, kotlová uprostřed a elektrická nahoře. Jejich výkon musí být úměrný objemu ohřívané vody. Plocha solární vložky musí být dostatečně velká pro maximální přestup tepla v létě v poledních hodinách. Objem ohřívače musí odpovídat ploše kolektorů, aby i v parném létě stačil akumulovat zachycenou energii a nedošlo k omezení provozu systému. V případě pouze solárního ohřevu a nízkých teplot se na dně ohřívače mohou rozmnožit mikroorganismy.
Schéma solárního systému pro přípravu TUV |
|
1 - Sluneční kolektor | |
2 - solární zásobník | |
3 - kotel ústředního vytápění | |
4 - elektronická regulace solárního systému | |
5 - elektrické topné těleso | |
6 - výměník tepla okruhu ústředního vytápění | |
7 - výměník tepla solárního okruhu | |
8 - teploměry | |
9 - tlakoměr | |
10 - expanzní nádoba | |
11 - oběhové čerpadlo | |
12 - pojišťovací ventil | |
13 - odvzdušňovací ventil | |
14 - výstup teplé vody | |
15 - uzavírací ventil | |
16 - zpětná klapka | |
17 - plnící kohout | |
18 - vstup studené vody z vodovodního řadu |
Potrubí,
čerpadlo, armatury. Potrubí by mělo být co nejkratší a musí
být navrženo na odpovídající maximální výkon kolektorů, teplotu
a tlak teplonosné kapaliny. Samozřejmostí je kvalitní tepelná izolace
odpovídající skutečné provozní teplotě. Oběhové čerpadlo zabezpečuje
cirkulaci teplonosné kapaliny. Předepsané armatury zabezpečují správnou
funkci systému z hlediska spolehlivosti a bezpečnosti. Dominující
význam ochrany proti extrémnímu zvýšení tlaku při výpadku elektrického
proudu do čerpadla má pojistný ventil.
Automatická regulace. Zabezpečuje optimální provoz systému,
chrání ho před poškozením a umožňuje pevnou nebo volitelnou prioritu
jednotlivých způsobů ohřevů vody.
Teplonosná kapalina. Pro sezónní přípravu TUV se jako teplonosná
kapalina používá voda. V případě celoročního provozu se musí použít
nemrznoucí kapalina, která má mít podobné fyzikální vlastnosti jako
voda (kromě bodu tuhnutí). Tomu vyhovují kapaliny na bázi propylenglykolu
např. Solaren. Směs vody s Fridexem na bázi etylenglykolu je jedovatá
a podle hygienických předpisů se nesmí používat.
Důležitá čísla | |
Celková doba slunečního svitu v ČR (bez oblačnosti) |
1400 - 1700 h/rok |
Celková dopadlá energie na vodorovnou plochu | 950 - 1150 kWh/m2.rok |
Zisk z této energie v pasivních systémech | 20 - 50 % v topné sezóně |
Zisk z této energie v aktivních systémech ÚT | 30 - 40 % v topné sezóně |
Zisk z této energie v aktivních systémech TUV | 50 - 80 %/rok |
Zisk z této energie v aktivních systémech letní bazén | 70 - 90 %/sezónu |
Zisk z této energie v plochém kolektoru pro TUV | 450 - 550 kWh/m2.rok |
Optimální orientace kolektorů | J - JZ |
Vyhovující orientace kolektorů | JV - J |
Méně účinné orientace kolektorů | V - JV, JZ - Z |
Maximální výkon kolektorů | kolem 14. hodiny |
Optimální sklon pro letní provoz | kolem 30° od vodorovné roviny |
Optimální sklon pro celoroční provoz | kolem 45° |
Optimální sklon pro zimní provoz | kolem 60° nebo svislá rovina |
Maximální dopadající záření v létě na kolmou plochu | málo přes 1000 W/m2 |
Maximální dopadlá sluneční energie v létě | až 8 kWh/m2 .den |
Účinnost slunečních kolektorů (dle umístění a využití) | 50 - 80 % |
Max. kritická teplota nezaskleného absorbéru bez odběru energie | až 80 °C |
Max. kritická teplota zaskleného absorbéru bez selektivní vrstvy | až 120 °C |
Max. kritická teplota zaskleného absorbéru se selektivní vrstvou | až 180 °C |
Max. kritická teplota zaskleného absorbéru se selektivní vrstvou ve vakuu | až 220 °C |
Optimální zasklení - ploché kalené sklo s min. obsahem železa | tl. 4 mm |
Optimální teplota z plochého kolektoru pro TUV | 60 - 80 °C |
Optimální teplota z plochého kolektoru pro ÚT v zimě | 30 - 40 °C |
Optimální teplota pro ohřev bazénu celoročně | kolem 30 °C |
Tlak v primárním okruhu závislý na typu kolektoru | 0,1 - 0,6 Mpa |
Nemrznoucí kapalina na zimní teplotu | max -30 °C |
Doba životnosti nemrznoucí kapaliny dle výrobců | 4 - 6 let |
Solární ohřívač TUV pro čtyřčlennou rodinu | 300 l |
Solární ohřívač TUV pro šestičlennou rodinu | 500 l |
Životnost plastových absorbérů dle typů a použití | 5 - 10 let |
Životnost kovových kolektorů dle typů a použití | 20 - 30 let |
Ing. Jaroslav Peterka, CSc.
Energetika.cz 2024 © Všechna práva vyhrazena Provozovatelem toho serveru je Ekowatt.
Původní Webdesign & engine navrhl TrPe - Lucifer.czPřestavba a správa LMsoft