Karel Murtinger, Nazeleno.cz |
11.4.2012 |
Přinášíme první díl o tom, jak spočítat tepelné ztráty. Výpočet je zdarma a zvládnete ho jednoduše sami. Snadno zjistíte, které topení je pro vás nejlevnější. A naplánujete si, za jak dlouho se vyplatí investice do zateplení.
V našem klimatickém pásmu musíme značnou část roku topit. Kolik peněz za topení zaplatíme, závisí na velikosti domu, teplotě uvnitř i venku a materiálu, ze kterého jsme bydlení postavili.
Každý z nás uvítá, když na vytopení domu i při nízkých teplotách spotřebuje co nejméně energie. To vyjadřuje jediné číslo: výpočtová tepelná ztráta. Jinak řečeno jak velký tepelný výkon, tedy množství tepla za jednotku času, potřebujeme, aby v domě byla předepsaná teplota při určité (opět normou určené) venkovní teplotě.
Chcete dům zateplit? Nevíte čím topit? Spočítejte si ztráty
Vnitřní teplota je nejčastěji 20 °C. Venkovní se liší podle místa bydliště, například v Praze je -12 °C, -15 °C v Českých Budějovicích nebo -18°C v Liberci.
Výpočtovou tepelnou ztrátu je dobré znát, když plánujeme, jak výkonné topení v domě chceme. Do domu s výpočtovou tepelnou ztrátou 20 kW asi nebude vhodný kotel s výkonem 10 kW a naopak. Na ní také závisí, kolik energie na vytápění za rok spotřebujeme. Což se promítne v ceně za topení.
Potřeba tepla za rok, respektive hodnoty po zateplení, rozhodovala třeba o dotaci z programu Zelená úsporám. Hodnota je důležitá i pro zařazení domu do energetických tříd a přidělení energetického štítku. Pomůže nám i při plánování jak dům zateplit a čím topit.
Kdy potřebujete znát tepelné ztráty a spotřebu tepla |
1. Když kupujete nemovitost nebo dům či byt pronajímáte. Je rozdíl zaplatit za vytápění ročně 15 tisíc nebo 60 tisíc korun. |
Je dobré spočítat i prostup tepla stavebními konstrukcemi, tedy stěnami, stropy a okny. Budeme vědět, kudy uniká nejvíc tepla a kdy se vyplatí připlatit za stavební materiál. Programy přiblíží i další užitečné údaje: jaká je povrchová teplota stěny či okna nebo jestli se uvnitř konstrukce sráží vlhkost.
Abyste si mohli roční spotřebu tepla a tepelné ztráty spočítat, nemusíte studovat učebnice fyziky. Přesto je užitečné znát pár vzorečků a rozumět tomu, jak co funguje.
Teplo přechází z teplejšího objektu na chladnější. V tomto případě je teplejším objektem náš dům a chladnějším jeho okolí. Teplo přechází tam, kde se tato dvě prostředí stýkají. Tedy na obálce domu, kterou tvoří stěny, okna, střecha a podlaha. Proto se výpočtu tepelné ztráty budovy říká „obálková metoda“ a tepelné ztráty se nazývají „ztráty prostupem“.
Významné množství tepla ale uniká i netěsnostmi oken a dveří (ztráta infiltrací) nebo při větrání (ztráta větráním). To je také třeba započítat.
Zjednodušeně lze říci, že tepelné ztráty prostupem jsou přímo úměrné tepelným vlastnostem konstrukce, její ploše a rozdílu teplot na obou stranách konstrukce.
Dá se to stručně shrnout do vzorečku: Qp = U.A.(tin-tout)
Qp je množství tepla, které projde konstrukcí za sekundu, jednotka je W.
U je takzvaný součinitel prostupu tepla, je to konstanta vyjadřující tepelné vlastnosti konstrukce v daných podmínkách, jednotka je W/(m2K). Ve starší literatuře je součinitel prostupu tepla označován k namísto dnes obvyklého U.
A je plocha konstrukce, jednotka je m2.
Kde ale najdeme pro danou konstrukci hodnotu konstanty U (součinitel prostupu tepla)? Například u oken je tato hodnota uvedena v prospektu nebo technickém listu výrobce, pro stará okna použijeme hodnoty z normy.
Někteří výrobci hodnoty udávají i pro stěny. Například firma Heluz v prospektu na cihly HELUZ Family píše: „Toto zdivo s venkovní tepelně-izolační omítkou dosahuje hodnoty součinitele prostupu tepla U = 0,21 W/m2K.“
Pokud jsme pro stavbu domu použili kupříkladu 200 m2 této stěny a jsme v Praze (teplotní oblast s výpočtovou venkovní teplotou -12°C) a uvnitř domu máme 20 °C, pak dosazením do vzorce vyjde výpočtová teplotní ztráta 0,21.200.(20- (-12))= 1344 W t.j. 1,34 kW.
Pokud hodnotu U neznáme, je možné si ji snadno spočítat. Platí následující vztah U=1/(Ri + R + Re), kde Ri je tepelný odpor přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce, R je tepelný odpor vlastní konstrukce a Re je tepelný odpor přestupu tepla z vnější strany konstrukce.
Pokud se konstrukce skládá z vrstev různých materiálů jako je omítka, cihly, pěnový polystyrén a podobně, pak platí, že celkový tepelný odpor konstrukce R je součet tepelných odporů jednotlivých vrstev. Je to jako v elektrotechnice, tepelné odpory jsou „zapojené do série“.
Jednoduše řečeno: sečteme všechny tepelné odpory, které stojí toku tepla v cestě. U je pak převrácená hodnota celkového tepelného odporu.
Tepelný odpor buď někde najdeme nebo jej jednoduše vypočítáme: R= d/λ. D je tloušťka vrstvy materiálu v m aλje tepelná vodivost materiálu té dané vrstvy.
Přečtěte si: Jak vypočítat tepelné ztráty a dobu návratnosti zateplení, druhý a třetí díl.
Energetika.cz 2024 © Všechna práva vyhrazena Provozovatelem toho serveru je Ekowatt.
Původní Webdesign & engine navrhl TrPe - Lucifer.czPřestavba a správa LMsoft