Nízkoenergetický dům má oproti "obyčejné" stavbě několik výhod:
Méně energie = méně výdajů. Tato rovnice platí vždy, bohužel jen výjimečně je závislost mezi úsporami energie a peněz lineární. Typickým příkladem je platba za elektřinu, kdy platíme stálé platby bez ohledu na spotřebovanou elektřinu.
Méně energie znamená i nižší emise i spotřebu surovin. Konkrétní přínos závisí na použitém palivu (jako nejekologičtější palivo se obvykle uvádí dřevo). Zátěž je úměrná spotřebě energie.
Tak jako si mnozí platí pojistku pro případ úrazu nebo požáru, i když doufají, že je nic takového nepostihne, je investice do nízkoenergetického domu jakousi pojistkou pro případ vysokého zdražení energií.
To znamená buď úsporu nákladů při stavbě, nebo více prostoru v domě. Při topení dřevem stačí méně práce s přípravou a dopravou paliva.
Méně provozních hodin znamená delší život kotle i dalších komponent.
To platí hlavně v případě, že se topí pevnými palivy.
Při výpadku topného systému nebo dodávky paliva nebudou následky tak závažné, jako např. u paneláků, které vyžadují prakticky nepřetržité vytápění. Případné nouzové topení vystačí s menším výkonem. Má-li být dům bezpečný i proti výpadku elektřiny, musí mít fotovoltaický systém pro napájení oběhových čerpadel, ventilátorů atd.
Dobře izolované stěny a kvalitní okna jsou teplejší. Snižuje se podíl tepla, které člověk ztrácí sáláním, což způsobuje, že lidé se v takových místnostech cítí lépe. Studený průvan od okna, ledová podlaha neexistují.
Tepelné izolace obvykle fungují i jako izolace proti hluku. Pokud jsou použita okna s trojitým zasklením, je útlum hluku vyšší. Rovněž případná zimní zahrada hlukově chrání přilehlou stěnu a okna.
Je zřejmé, že by mělo jít o dům s nízkou spotřebou energie. Ve srovnání s novostavbami podle současných norem jde o spotřebu zhruba poloviční, ve srovnání se starší výstavbou jde o spotřebu třetinovou i nižší.
Spotřeba energie na vytápění
V ČR nejsou nízkoenergetické domy zatím nijak jasně definovány. Mezi odbornou veřejností je zvykem pokládat za nízkoenergetický takový dům, jehož roční spotřeba na vytápění je nižší než 50 kWh na metr čtverečný vytápěné podlahové plochy. Tato plocha je přitom definována různě.
V ČR a Švýcarsku se započítává i plocha, kterou zabírají stěny
V Německu se započítává pouze čistá plocha místností
Spotřeba energie na vytápění se chápe jako množství energie v palivu, které je nutno do budovy přivést pro pokrytí tepelných ztrát prostupem a větráním. Jsou-li tyto ztráty částečně kryty pasivními solárními zisky a zisky od osob a domácích spotřebičů, spotřeba se příslušně sníží. Ve spotřebě jsou logicky započítány i ztráty účinností zdroje tepla. Z tohoto důvodu se často používá tepelné čerpadlo, jehož účinnost je 300% i více.
Chceme-li posoudit tepelně-izolační vlastnosti budovy, můžeme se zajímat o průměrný součinitel prostupu tepla U [W/m2.K]. Čím je nižší, tím méně tepla uniká z domu stěnami a okny. U domů, které mají velké prosklené plochy pro pasivní využití solární energie, však součinitel U narůstá, ačkoli budova potřebuje energie méně.
České norma ČSN 730540 posuzuje budovu podle tepelné charakteristiky q [W/m3.K], tedy podle velikosti tepelné ztráty. Pokud jsou při výpočtu zohledněny i solární zisky, platí hodnoty redukované (qred,N). Přitom se zohledňuje tvar a velikost budovy, vyjádřené poměrem plochy obálky budovy k obestavěnému objemu. Pro menší a členitější budovy jsou kritéria mírnější.
qc,N [W/m3.K] |
qred,N [W/m3.K]. |
|||||
An/Vn | přípustná | požadovaná | doporučená | přípustná | požadovaná | doporučená |
0,2 | 0,48 | 0,35 | 0,28 | 0,37 | 0,24 | 0,17 |
0,3 | 0,60 | 0,43 | 0,34 | 0,48 | 0,31 | 0,23 |
0,4 | 0,70 | 0,50 | 0,40 | 0,57 | 0,38 | 0,29 |
0,5 | 0,79 | 0,56 | 0,45 | 0,66 | 0,44 | 0,33 |
0,6 | 0,86 | 0,62 | 0,49 | 0,73 | 0,49 | 0,38 |
0,7 | 0,93 | 0,67 | 0,53 | 0,80 | 0,54 | 0,41 |
0,8 | 0,99 | 0,71 | 0,57 | 0,85 | 0,58 | 0,45 |
0,9 | 1,05 | 0,75 | 0,60 | 0,91 | 0,62 | 0,48 |
1,0 | 1,10 | 0,79 | 0,63 | 0,96 | 0,65 | 0,50 |
hodnoty tepelné
charakteristiky podle ČSN 730540
Naproti tomu vyhláška 291/2001 Sb. hodnotí budovy podle spotřeby energie. Přitom opět zohledňuje tvar a velikost budovy. |
geometrická charakteristika A / V | měrná spotřeba tepla eVN [kWh/m3.rok] | měrná spotřeba tepla eVA [kWh/m2.rok] |
0,2 | 25,8 | 80,6 |
0,3 | 28,4 | 88,8 |
0,4 | 31,0 | 96,9 |
0,5 | 33,6 | 105,0 |
0,6 | 36,2 | 113,1 |
0,7 | 38,9 | 121,6 |
0,8 | 41,5 | 129,7 |
0,9 | 44,0 | 137,5 |
1,0 | 46,7 | 145,9 |
požadované hodnoty měrné spotřeby tepla podle vyhl. 291/2001 Sb.
Je zřejmé, že tentýž dům postavený v Krušných Horách bude mít vyšší spotřebu než v případě, že by stál v Polabí. Proto vyhláška 291/2001 Sb. hodnotí domy podle spotřeby, vypočtené pro průměrnou venkovní teplotu +3,8 °C a 242 dnů vytápěcího období. Je možné porovnávat i výpočtové hodnoty podle ČSN 730540 stanovené pro tzv. jednotné klimatické podmínky, tj. venkovní výpočtovou teplotu - 15°C a pro charakteristické číslo budovy B = 8 Pa0,67.
Spotřeba vody závisí na počtu obyvatel domu a jejich chování. Proto je obtížné stanovovat zde nějaké standardy; kritéria pro nízkoenergetické domy v ČR tuto spotřebu nezohledňují. Je však známo a v praxi velmi dobře ověřeno, že solární systémy s kapalinovými kolektory pokryjí 50 - 70% celoroční spotřeby energie pro TUV. Proto by měl být solární systém povinným atributem nízkoenergetického domu. Může se však stát, že tepelné čerpadlo nebo kotel na dřevo dokáží vodu ohřát velmi levně, takže se investice do solárního systému nevyplatí.
Kritéria ČEA pro nízkoenergetický rodinný dům | ||
1997 | spotřeba energie na vytápění a TUV menší
než 5,5 MWh/200m3.rok |
200 m3 je tzv. měrný byt Při světlé výšce bytu 260 cm je kritérium = 74 kWh/m2.rok, včetně energie pro TUV |
1998 | spotřeba energie na vytápění menší než 5,5 MWh/200m3.rok |
200 m3 je tzv. měrný byt Při světlé výšce bytu 260 cm je kritérium = 74 kWh/m2.rok |
1999 | spotřeba energie na vytápění menší než 5,0 MWh/200m3.rok |
200 m3 je tzv. měrný byt Při světlé výšce bytu 260 cm je kritérium = 67 kWh/m2.rok |
2000 | qc qc,N doporučená | = 58 až 131 kWh/m2.rok (v závislosti na geo-metrické charakteristice budovy An/Vn) |
2001 | qred qred,N doporučená | = 35 až 106 kWh/m2.rok (v závislosti na geo-metrické charakteristice budovy An/Vn) |
Počet žádostí (přihláše-ných projektů) | Z toho vyhovující žádosti | Z toho podpoře-ných projektů | Z toho je již uzavřeno *) - stav v září 2001 | Celkem poskytnutá částka | Podíl z prostředků poskytnutých ČEA v daném roce | |
1998 | 70 | 50 | 24 | 7 | 5,158 mil. Kč | 1,5 % |
1999 | 39 | 35 | 13 | 5 | 2,375 mil. Kč | 0,8 % |
2000 | 3 | 3 | 3 | 1 | 0,660 mil. Kč | 0,3 % |
2001 | 10 | 2 | 0 | 0 | 0 | |
celkem | 122 | 90 | 40 | 8,192 mil. Kč |
*) Dokud podpořený
projekt není uzavřen, může dojít k vrácení již přiznané podpory Tabulka: podpora poskytnutá ČEA pro nízkoenegretické rodinné domky |
Energetika.cz 2024 © Všechna práva vyhrazena Provozovatelem toho serveru je Ekowatt.
Původní Webdesign & engine navrhl TrPe - Lucifer.czPřestavba a správa LMsoft