• Náklady na vytápění
• Bilance III
• Hestia
• Emise
• Převodník fyzikálních jednotek

Veškerá spotřeba primárních zdrojů energie v ČR odpovídá sluneční energii, která za rok dopadne na pouhých 350 km² (tj. asi 4 ‰ rozlohy České republiky). To je asi desetina plochy, na které dnes pěstujeme řepku, nebo která byla v šedesátých letech osázena brambory. Sluneční energie je tedy více než dost. Nejsnáze lze ze slunce získat tepelnou energii. Teplo pro vytápění budov nejsnáze získáme tak, že vpustíme jižními okny slunce do interiéru. Pro teplo na ohřev vody je nutno použít tzv. aktivní systémy - zejména solární termální kolektory.

(PDF, 470 kB)

Téměř veškerá energie, kterou na Zemi máme, pochází ze slunečního záření. Na území ČR dopadne za rok asi milionkrát více sluneční energie, než je naše roční spotřeba elektřiny. Elktřinu lze ze slunce získávat přímo - pomocí fotovoltaických panelů, nebo nepřímo - pomocí větrných a vodních elektráren nebo tepelných elektráren na biomasu či bioplyn. Fotovoltaická zařízení představují elegantní způsob, jak sluneční paprsky přeměnit na elektřinu. Pracují na principu fotoelektrického jevu. Solární články mohou sloužit pro napájení zařízení s nepatrným výkonem až po výrobu elektřiny ve velkých elektrárnách s výkony v MW.

(PDF, 440 kB)

Větrná energie je jen jedna z forem sluneční energie. Vzniká díky tomu, že Slunce zahřívá Zemi nerovnoměrně. Mezi různě zahřátými oblastmi vzduchu v zemské atmosféře vznikají tlakové rozdíly, které se vyrovnávají prouděním vzduchu. Výhodou větrné energie je, že ji, na rozdíl třeba od energie biomasy, dokážeme poměrně snadno přeměnit na žádanou elektřinu. Využívání větru tak může napomoci splnění národního cíle - produkovat v roce 2010 z obnovitelných zdrojů 8 % celkové spotřeby elektřiny.

(PDF, 310 kB)

Potenciál vodní energie je u nás využíván po staletí. Před I. světovou válkou zde bylo několik tisíc malých vodních elektráren, vesměs na místě původních vodních mlýnů, pil a hamrů. Vodní energie se dá velmi dobře a účinně přeměnit na žádanou elektřinu. Z celkové produkce elektřiny v ČR se ve vodních elektrárnách vyrobí asi 3,3 %. Vodní elektrárny, včetně přečerpávacích, představují asi 12 % instalovaného výkonu elektráren v ČR. Většina tohoto výkonu ale připadá na velká zařízení s výkonem nad 5 MW. Malé vodní elektrárny jsou rozptýleny po celé republice, tím se snižují ztráty v rozvodech - elektřinu není třeba daleko přenášet.

(PDF, 440 kB)

Biomasa vzniká díky dopadající sluneční energii. Jde o hmotu organického původu. Pro energetické účely se využívá buď cíleně pěstovaných energetických plodin nebo odpadů ze zemědělské, potravinářské nebo lesní produkce. Zásadní výhodou je, že biomasa slouží jako akumulátor energie a lze ji poměrně jednoduše a dlouhodobě skladovat. Nevýhodou je nízká účinnost přeměny slunečního záření na energii. Energetická biomasa má široké možnosti využití nejen pro vytápění a výrobu elektřiny, ale také v dopravě.

(PDF, 430 kB)

Prostředí, které nás obklopuje (vzduch, voda, půda) má obvykle příliš nízkou teplotu a jeho teplo nelze pro vytápění využít přímo. Výjimkou jsou geotermální prameny, hojně využívané například na Islandu. Nízkoteplotní teplo okolního prostředí můžeme využívat pomocí tepelného čerpadla (TČ), které toto teplo (např. kolem 2 °C) převede na vyšší teplotní hladinu (kolem 50 °C). Princip je stejný jako u chladničky, která odebírá teplo potravinám a předává jej zadní stranou chladničky do místnosti. Zdrojem tepla může být okolní nebo odpadní vzduch, povrchová či podpovrchová voda, půda nebo hlubinný vrt.

(PDF, 420 kB)

Koncept nízkoenergetického domu vznikl jako odpověď na rostoucí ceny energií. Přestože se předpisy na tepelnou náročnost budov a izolační vlastnosti konstrukcí stále zpřísňují, má nízkoenergetický dům ve srovnání s běžnou novostavbou zhruba jen poloviční až třetinovou spotřebu tepla na vytápění. Nízkoenergetický dům je v současnosti jakýmsi kompromisem mezi tzv. pasivním domem a "běžnou" výstavbou. V zahraničí je již zcela běžným standardem. Dosažení nízkoenergetického standardu však vyžaduje dodržení určitých postupů. Základem je kvalitní projekt.

(PDF, 270 kB)

Pasivní dům spotřebuje ve srovnání s běžnou stavbou zhruba desetkrát méně tepla na vytápění - konkrétně méně než 15 kWh/m2.rok. Díky tomu se pasivní dům obejde bez klasické topné soustavy - po většinu roku si vystačí s tepelnými zisky od osob, spotřebičů, z dopadajícího slunečního záření, s teplem z odpadního vzduchu apod. Přitom zde nejde o žádné "kosmické" technologie, ale pouze o do důsledku dovedené použití známých konstrukčních postupů a technologií. V některých zemích, jako např. v Německu či Rakousku, se pasivní domy stávají standardem pro výstavbu budov.

(PDF, 380 kB)

Při rozhodování o rekonstrukci domu hraje velkou roli snaha snížit náklady na vytápění, případně i na ohřev vody. Úsporná opatření s sebou obvykle nesou větší komfort bydlení. Pomohou nám zbavit se studených stěn, průvanu kolem oken a získat komfortnější topení i větrání - a přitom snížit platby za energie. Významné úspory energie lze dosáhnout zejména pomocí zateplení domu, výměny starších oken, změny zdroje vytápění či efektivní regulace. Tato opatření je ale třeba dobře promyslet, aby výsledná kombinace přinesla očekávaný efekt.

(PDF, 360 kB)

Většina oprav bytových domů, zejména panelových, je spojována s regenerací obalových konstrukcí a hlavně jejich zateplením. Vedou k tomu jak současné předpisy, tak i stále rostoucí ceny energií. Obvykle se zvýší také hodnota domu a s novou fasádou dům ožije. Rekonstrukce však není levná záležitost. Jak tedy postupovat, aby výdaje na rekonstrukci přinesly maximální efekt? Nejběžnější opatření, která můžeme zvažovat je zateplení obvodových a vnitřních konstrukcí nebo střechy, výměna starších oken, regulace vytápění či zasklení lodžií nebo balkonů.

(PDF, 270 kB)

Počet elektrospotřebičů v domácnostech neustále roste. Cenu za jejich pomoc poznáme také na účtu za elektřinu. Spotřeba energie závisí zejména na tom, jak se s výrobkem zachází, a také na energetické náročnosti spotřebiče, dané jeho konstrukcí. Například dvacet let stará chladnička bude mít určitě mnohem vyšší spotřebu než chladnička moderní, budou-li obě používány stejně. Při nákupu nového spotřebiče je dobrým vodítkem energetický štítek.

(PDF, 500 kB)

Při výrobě elektřiny spalováním fosilních paliv nebo biomasy vždy vzniká teplo. Principem kogenerace, tj. kombinované výroby tepla a elektrické energie, je toto teplo využít a zvýšit tak účinnost využití paliv. Při výrobě elektřiny v současných velkých tepelných (uhelných a jaderných) elektrárnách se využije zhruba 32 % energie obsažené v palivu; zbytek bez užitku odchází do vzduchu chladicími věžemi. Na druhé straně u nás existují tisíce městských výtopen a větších kotelen, které z uhlí vyrábějí pouze teplo, ačkoli by mohly zároveň produkovat i elektřinu.

(PDF, 520 kB)

Katalog nabízí soubor řešení využitelných při výstavbě či rekonstrukci budov, pomocí kterých lze zvýšit jejich energetickou soběstačnost (nezávislost). Katalog podrobně rozebírá energetickou bilanci budovy, tj. energetické ztráty a možnosti jejich snížení na jedné straně a energetické zisky a potenciál jejich využití na straně druhé.

Zaslat odkaz na tuto sekci přátelům...

Zpět Zpět na přední stranu

• EkoWATT
• Certifikace budov
• Refsite
• Ceny elektřiny
• Ceny zemního plynu

Energetický management pro energetické manažery ve školství a sociálních službách

Publikace je určena správcům budov a energetických hospodářství v sociálních službách, školách a dalších budovách v majetku obcí. Stručným a jednoduchým způsobem poskytuje návod, jak sledovat a vyhodnocovat spotřeby energií a návody, jak zamezit zbytečným spotřebám a tedy i zbytečným výdajům na energie, kde a jak hledat provozní úspory.

Zobrazit všechny publikace

• TZB info
• Refsite
• ASB Udržitelná architektura